Druhy vín - Zahraničí

Tokajská vína

Pro výrobu tokajských vín platí přísné předpisy a při výrobě se musí používat tradiční postupy. Základní odrůdy pro tokajská vína jsou tyto - Furmint (65 - 75 %), Lipovina (15-20 %), Muškát žlutý (do 10 %), Ryzlink vlašský a Oremus (do 10 %). Jsou dva základní typy tokajského - Tokajské samorodné a Tokajský výběr.- azsu

Tokajské samorodné

Tokajské samorodné se vyrábí buď suché (száras) nebo sladké (édes). Vyrábí se z netříděných hroznů, to se značí i v názvu - jak se samo urodilo. Hrozny tedy obsahují bobule vyzrálé, ale i přezrálé, zaschlé a napadené ušlechtilou plísní. Pokud je převaha přezrálých bobulí dostaneme samorodné sladké, v klimaticky horších letech, kdy bobule dostatečně nevyzrají, pak dostáváme samorodné suché. Mošt kvasí pomalu a za nízkých teplot. Mladé víno vyzrává v malých sudech (goncský sud - obsah 136 litrů). Víno se nedolévá, na povrchu se vytváří vrstva kvasinek, která dodává vínu typickou příchuť po vypečené chlebové kůrce. Víno má zlatožlutou barvu s hnědým nádechem, sladký typ obsahuje asi 30 - 40 g cukru na litr.

Tokajské výběry- Tokaj azsu

Tokajské výběry- Tokaj azsu vyžadují přezrání bobulí, pro které je nutný dlouhý a slunný podzim, jejich zaschnutí na keřích a napadení ušlechtilou plísní Botrytis cinerea. Pokud některý rok nejsou podmínky příznivé, pak se výběry nevyrábějí, vyrábí se pouze samorodné.Tokajské výběry jsou dvou až šestiputnové, podle toho, kolik puten tohoto „těsta“ bylo přidáno k macerování na jeden goncský sud (jedna putna má 20 - 22 kg).Na „těsto“ se nalije čerstvý mošt nebo mladé víno a nechá se stát 1 - 4 dny. Poté se vylisuje a kvasí v genczkých sudech. Kvašení probíhá velmi pomalu a vína vyzrávají 5 - 8 let. Během vyzrávání dochází k oxidačním procesům, protože vína jsou záměrně udržována v neplných sudech, aby měl přístup vzdušný kyslík.

Barva vína je zlatožlutohnědá, chuť výrazně nasládlá. Obsah cukru stoupá s počtem puten, dvouputnový výběr obsahuje 40 g cukru v litru, zatím co pětiputnový výběr má až 140 g cukru. Obsah alkoholu je vyšší u nízkoputnových výběrů (13-14 %), u výběrů čtyř a více putnových je nižší, protože kvasinky nejsou schopny tak vysoký obsah cukru prokvasit.

Nejvíce ceněná je tokajská esence.Zaschlé bobule se ukládají do nádob a samotlakem uniká šťáva.Té je z jedné putny hroznů maximálně 1,5 litru.Tato šťáva má vysoký obsah cukru (40-60 %) proto kvasí velmi pomalu a vytváří se jen 5-6 % alkoholu. Pan Stevenson o tokajské esenci píše „byl jsem šťasten, že jsem mohl ochutnat čistou esenci ve státních sklepích v Tolcsvě. Kvasila již 13 let a dosáhla hladinu téměř 12 % alkoholu, s 640 g/l zbytkového cukru tekla jako olej, měla však neuvěřitelný buket, připomínající zrána rozvíjející se růže. Byla intenzivně sladká, čistá se silnou hroznovou chutí“.

Sherry

Toto španělské víno je jedním z největších dolihovaných vín na světě. Nejvíce si oblíbili sherry Angličané a Anglie je také největším odběratelem sherry. Původně se pro výrobu používalo asi 100 odrůd révyDnes jsou povoleny jen tři - Palomino, Pedro Ximénez (často označované jen PX) a Moscatel fino.

Vyrábí se v jižním Španělsku v oblasti Jerez de la Frontera. Jsou zde ideální podmínky jak půdní tak klimatické. Jerezská půda albariza, jejíž název je odvozen od bílého povrchu, není křídová, ale je to jemný prášek organického původu, vzniklý usazováním křemitých schránek mikroskopických rozsivek v třetihorách. Jerez je region palčivého tepla a sucha. Je zde 70 deštivých dní s úhrnem srážek asi 500 mm. Půda nasaje déšť jako houba a s návratem sucha se povrch půdy vyhladí a ztvrdne a zabraňuje tak odpařování vody. Vláha ze zimních a jarních dešťů zůstane v půdě pod touto ochranou vrstvou a je k disposici révě, jejíž kořeny pronikají až do hloubky 4 metrů.Půda dává keřům právě tolik vláhy, aby úroda byla přiměřená. Vysoký obsah vápníku v půdě podporuje vyšší tvorbu kyselin v hroznech, než je jinak normální v takto horkém podnebí. Zrání hroznů podporuje horký suchý vítr levante. Tento vítr střídá vlhký atlantický vítr pontete, který umožňuje růst kvasinek Saccharomyces beticus v mikrofloře hroznů. Tyto kvasinky se poeticky nazývají Sherry flor a bez nich by nešlo sherry vyrobit. Sklizeň hroznů začíná většinou druhý týden v září. Hrozny odrůd PX a Moscatel se nechávají na slunci 10 - 21 dní. Na noc se hrozny přikrývají travou, aby byly uchráněny před rosou. Toto slunění se nazývá soleo a jeho prvořadou úlohou je zvýšit obsah cukru, zatím co obsah kyseliny jablečné a taninu se snižuje.Před lisování se odstraní třapiny a přidá se malé množství sádry, aby se vysrážely malé krystaly vinanu draselného a zvýšil obsah kyseliny vinné. Přídavek sádry se rozšířil poté, co si vinaři všimli, že ze zaprášených hroznů je lepší víno než z čistých.

Hrozny se lisují na pneumatických horizontálních lisech. Kvašení probíhá u malých výrobců v malých dubových sudech, větší výrobci používají nerezové fermentační nádrže.Po kvašení, které trvá 40 - 50 dnů se víno přetočí do sudů o obsahu asi 600 l zv. botas a pak probíhá první třídění. Práce sklepmistra spočívá v tom, že posoudí každý sud a na každý z nich křídou označí, jak se podle jeho názoru bude víno vyvíjet. Existuje několik typů sherry - základní typy od nejsušších a nejlehčích až po nejsladší a nejplnější jsou Fino, Amontillado, Oloroso a Cream. Fino a Amontillado jsou ovlivněny florem, ostatní se vyvíjejí bez přítomnosti floru. Flor je šedobílá tenká povrchová vrstva pokrytá kvasinkami Saccharomyces beticus. Ty se vyskytují se v různém stadiu v každém sudu sherry, ale zda se vyvine flor, záleží na životaschopnosti kasinek a biochemických podmínkách. Flor ovlivňuje sherry tím, že absorbuje zbytkové stopy cukru, snižuje hladinu glycerinu a těkavých kyselin a značně zvyšuje množství esterů a aldehydů.

Při prvním třídění se jednou čárkou označují sudy, u kterých se předpokládá vývin floru a dvěma čárkami, ty u kterých se flor pravděpodobně nevyvine. Třemi čárkami se označuje víno drsné nebo kyselé, které se používá k destilaci. Po třídění se víno dolihuje a to vína s jednou čárkou na 15,5 % a víno s dvěma čárkami na 18,0 %. Po dobu 9 - 36 měsíců se vína ponechávají vývinu jejich vlastní cestou. V průběhu tohoto období se pravidelně třídí, aby se určil jejich konečný styl. Vývoj typů sherry je značně složitý, ale zjednodušeně můžeme říci, že ze základního fino se může vyvinout entre fino, fino, palma cortada a palma.

Palma je nejvyšší kvalita sherry fino a se stoupající úrovní může být odstupňována jako dos palmas, tres palmas a cuatro palmas. Palma cortada je fino s vyvinutějším tělem, velmi suché, s hladkou, mandlovou chutí. Entre fino je fino nižší kvality. Fino je lehké, suché, s jemnou vůní floru. V průběhu zrání se barva fino mění na jantarovou a dostáváme Fino amontillado. Po dalších nejméně 8 letech získáme vlastní Amontillado, které má ořechovou chuť, je plné, úplně suché.

Sherry bez floru se může vyvinout v Oloroso (což znamená voňavý) a je to suché, plné, aromatické a úplně vyzrálé sherry. Nejvíce ceněné je Pala cortado. Toto víno nemůže být cílevědomě vyrobeno a pouze jeden sud z tisíce se promění ve skutečné palo cortado.Je to suché víno mezi stylem amontillado (ve vůni) a oloroso (v chuti).

Když se dosáhne typ sherry, vedou se vína do směšovacích systémů zvaných solera. Systém solera spočívá v zásobě vína v sudech, rozdělené do dílů stejného objemu, ale různého stupně zrání.Poslední a nejstarší stupeň se nazývá solera, všechny mladší, jimiž se doplňuje, jsou criades (jesličky).V systému solera je často až 7 criades. Obyčejně se na lahvování bere až jedna třetina solery. To je maximum povolené v jednom roce zákonem. Množství odebrané ze solery se doplní stejným objemem z první criadery, ta se zase doleje z druhé atd. Když se vyprázdní poslední criadera z jedné třetiny, doplní se stejným množství aňada (nového vína) - to je složeno z vín klasifikovaných jako sherry z výroby příslušného roku, zrající až 36 měsíců v závislosti na stylu a hned po definitivním zatřídění.

Sladká sherry se sladí zahuštěným moštem. Nejtradičnější je PX, který se po procesu soleo vylisuje a mošt se smíchá s vinným destilátem, aby výsledná směs obsahovala 10 % alkoholu.Tato směs se zazátkuje a ponechá 4 měsíce. Během té doby proběhne částečné kvašení, obsah alkoholu se zvýší asi o 1 %. Potom se obsah alkoholu zvýší na 13 % a výsledná směs má 380 g cukru na litr. Pro levnější sherry se používá Sancocho (mošt z místního vína se mírným varem zahustí na 1/5). Podobný sladící prostředek je Arrope - temně zbarvený nealkoholický sirup se připravuje snížením objemu nezkvašeného moštu. Jsou dva hlavní druhy sladkých sherry - Pale cream je jemné víno světlé barvy vyrobené z fina, je nasládlé a má zjemnělou,delikátní chuť. Rich cream (také zvaný oloroso dulce) se vyrábí na základě olorosa. Má plnou, sladkou, silnou a současně jemnou chuť, obsah alkoholu je 17,5 %.

Manzanilla

Je to vlastně sherry vyráběné v oblasti Sanlucar de Barrameda. Jeho výroba se od tradičního fino liší tím, že sudy jsou méně plné, poměr floru na sud je větší a silněji roste a dolihování je nižší. Manzanilla fina je světlá, lehká v těle, lahodná, s výraznější vůní po floru, s mírnou hořčinkou, někdy s výrazně slanou dochutí. Tato vína jsou obvykle 100 % Palamino s obsahem alkoholu 15,5 - 17,0 %.

Malaga

V pobřežních vinohradech severovýchodně od Jerezu se pěstují pouze dvě odrůdy - Muscatel a Pedro Ximenez. Z nich se vyrábí známe dezertní víno.

Hrozny se nechávají přezrát a navíc se ještě suší na slunci. Získaný mošt je velmi sladký. Víno se dolihuje na 18 % a podle potřeby se ještě přidává sladký sirup arrope.Většina vín se nechává zrát systémem solera. Ačkoliv se Malaga dělá také suchá (seco) nebo polosladká (abocado) naprostá většina Malagy jsou vína sladká. Existuje řada typů. Jsou to - Dulce color - tmavě zbarvená, středně plná Malaga, doladěná přidáním arrope, Lagrima se připravuje jen ze samotoku a je ze všech nejsladší, Moscatel je sladké, bohaté, středně plné víno, Old solera je nejelegantnější a vyniká celkovým charakterem. je středně plné až plné, sladké ale se suchou dochutí, Oscuro je tmavá, sladká Malaga doslazená arrope a přibarvená pomocí vino color, Pajarette je tmavší, méně sladké, ale více alkoholické a Pedro Ximenez je hladké, sladké, lahodné, plné odrůdové víno.

Madeira

Je to alkoholizované dezertní víno z ostrova Madeira a v menší míře z blízkých ostrovů Porto Santo a Desertas.Pěstované odrůdy jsou Bual, Sercial, Malmsey a Verdelho. Vinohrady jsou na malých terasách na strmých útesech a sahají až do nadmořské výšky 900 m. Půda je zde vulkanického původu. Technologie je tradiční. Víno se po fermentaci a stočení stočení z kalů alkoholisuje vinným destilátem. Obsah alkoholu se zvýší asi o 2 %. Používá se surový vinný destilát, který má asi 70 % alkoholu. Toto víno zvané vinho claro se ukládá do estufas na 4 - 5 měsíců. Estufas jsou sklepy, kde se víno zahřívá asi na 50 stupňů C. Při tomto procesu se odpaří přibližně 15 % vína. Potom se víno, nyní zvané estufado přemisťuje do sklepů s teplotou 35 st. C do tzv. zjemňovacího prostředí a zde se znovu přidává vinný destilát na potřebné množství 18 - 22 % alkoholu. Víno se nyní nazývá generoso a je připraveno na výrobu různých typů madeiry. Původně se vína z Madeiry vozila v dřevěných sudech na lodích do Austrálie a na Dálný východ. V průběhu plavby se vína v tropech zahřála na vysokou teplotu a na další plavbě zase zchladila. Víno tím získalo zvláštní, žádoucí charakter. Vinaři na Madeiře o tom nic netušili až do doby, kde se jedna neprodaná zásilka vrátila na ostrov. Místo zdlouhavého a drahého vožení vína do tropů a zpět vymysleli speciální sklepy, kde se napodobuje teplota tropů.

Portské

Na severu Portugalska jsou oblasti Douro a Minho.To je vlast portského.

Tradice portského sahá až do 17. století. Byli to angličtí obchodníci, kteří objevili, že opat z Lamega má víno mimořádně příjemné, hladké, nasládlé, které se liší od všech ostatních. Opat se přiznal, že víno upravil přidáním brandy. Angličané zakoupili celou zásobu a na tuto technologii potom přešli všichni vinaři.

Na výrobu portského je povoleno 48 odrůd, ale šest odrůd je z nich pokládáno za nejlepší. Jsou to Touriga nacional, Tinta cao, Tempranillo (v Portugalsku nazývaná Tinta roriz), Tinta barroca, Tinta Francesa a Tinta amarela. Většina odrůd je modrých. Dříve lisování a výroba vína probíhala tradičně přímo ve vinohradech primitivním způsobem (místo lisování se hrozny šlapaly). Tato zařízení jsou nyní v provozu jen na některých vinicích jako ukázka pro turisty. Většina odrůd je modrých a vinaři se snaží získat co nejvíce barevných látek ze slupek, protože při dolihování se jejich obsah sníží. Fermentace probíhá za velmi vysokých teplot (až 32 st.C). Když víno dosáhne 6-8 % alkoholu tak se dolihuje. Portské získává svou sladkost z nezkvašených cukrů v moštu, na rozdíl od sherry, které se sladí hroznovým koncentrátem. Doba, kdy se má přidat vinný destilát se řídí obsahem cukru. Přidává se tehdy, kdy v kvasícím moštu zůstává přibližně 90 g cukru na litr. Vinný destilát (nazývaný aquardente) používaný na dolihování obsahuje 77 % alkoholu a je vyroben z vín buď z jihu Portugalska nebo z nadbytečných hroznů přímo v Douru. Portskému dodává sílu alkoholu ale nikdy vůni a chuť. Jeho cena a příděl pro každého dodavatele je přísně vázán. Na 440 litrů vína se přidává přibližně 110 litrů destilátu. Dohromady je to 550 litrů což je obsah specifického sudu Douro pipe, který se používá na převoz vína z údolí do středisek Vila Nova de Gaia. Portské přežívá zimu ve sklepích „quintas“ v produkční oblasti. V březnu až dubnu následujícího roku po sklizni se přemisťuje mladé víno do sklepů ve Vila Nove de Gaia, města ležícího vedle Porta, které je současně přístavem, odkud se portské expeduje. Do roku 1986 muselo podle zákona všechno portské dozrávat a být lahvováno ve Vila Nova de Gaia na levém břehu Doura naproti městu Porta. To už nyní neplatí, ale stejně většina portského se lahvuje v tomto místě. Ve sklepích se vína čiří, scelují a přetáčejí do sudů pro vyzrávání.

Portských vín je celá řada. Nejběžnější je
Ruby Port - má rubínově červenou barvu, primární hroznový buket a sudě byl nejméně jeden rok.
White Port - až do roku 1935 se vyrábělo pouze červené portské. Od té doby se vyrábí i bílé převážně z odrůdy Malvasia.Suchá chutnají jako fádní sherry, ale sladká jsou měkká, hebká a lahodná.
Tawny Port - dlouhodobým zráním v sudu získá portské hnědou barvu. Chuť je plná jemná s kořenitým ořechovým podtónem. Existují i laciná Tawny, která jsou směsí červeného a bílého portského.

Další druhy zrají několik let v sudech. Jsou to Jemné staré rubínové portské -
Fin Old Ruby Port - scelované víno z různých ročníků, které zraje minimálně 4 roky v sudech. Je vhodné k pití hned po zakoupení. Má hroznově kořenitý charakter mladého Ruby, ale směs hroznové chuti a alkoholu je hladší, bez ohnivé hranatosti.
Portské ročníkového charakteru -
Vintage Charakter Port - je to směs několika ročníků, starých asi 4 roky. Barva je tmavá, chuť plná a velmi komplexní. Kvalita se blíží ročníkovému portskému, ale cena je daleko nižší.

Pozdě lahvované ročníkové portské -
Late Bottled Vintage Port - LBV - je to portské z jednoho ročníku, obyčejně nedeklarovaného, které bylo před lahvováním 4 - 6 let v sudech. Je vhodné k pití hned po prodeji, ale na lahvi se může ještě 5 - 6 let zlepšovat.
Jemné staré hnědožluté portské -
Fine Old Tawny Port - víno zraje 10 - 20 let na sudě, dostává hnědožlutou barvu, hladkou, hedvábnou jemnou chuť a komplexní aroma připomínající čokoládu, rozinky, muškátový ořech a skořici.

Ročníkové portské - Vintage Port - podle zákona se ročníkové portské musí nalahvovat do dvou let, většina se lahvuje v 18 měsících. Zrání v lahvích je mnohem reduktivnější než v sudu a proto mají vína svěžest hroznů. Barva je rubínově červená, víno má opojný buket a hroznová chuť a alkohol se dokonale spájejí a víno překypuje kořenitou vyzrálostí. K dokonalému vyzrání potřebuje minimálně 10 let, ale nejlepší kvalitu získává až po 30 letech.

Portské z jednoho majetku -
Single-quinta Port může být klasické ročníkové portské nebo jemné staré hnědožluté portské ale vždy musí víno pocházet z jedné vinice.

Uleželé portské - Crusted Port - je to směs velmi kvalitních vín ze dvou nebo více ročníků, která byla 4 roky v sudech a pak 3 roky zrála v lahvích.Víno se nefiltruje a proto je v lahvi dosti velká usazenina. Před podáváním se víno musí dekantovat. Je to plné, bohaté tmavé víno.

Poslední je hnědožluté portské s uvedením ročníku - Vintage-dated Tawny Port. Tato vína zrají 20 - 50 let v sudech. Mimo ročníku se uvádí i datum lahvování.

Většina starších portských vín má v lahvi různě velikou usazeninu barviva. Proto se musí před podáváním dekantovat tj. opatrně přelít do skleněné karafy. Dekantace je umění, protože se nesmí usazenina zvířit. Další atrakcí u portských vín je otvírání velmi starých ročníků. Ty mívají již dosti porušené zátky a aby se při otevírání nedostaly výdrolky korku do vína používá se speciálních kleští. Ty se v ohni rozpálí a stiskne se jimi hrdlo lahve, které praskne a víno se může dekantovat.

Toto víno, které se vyrábí v jihozápadní Francii v oblasti mezi městy Cognac a La Rochele byl známo již v 16. století. Podle legendy vzniklo tak, že jeden vinař nalil omylem hroznový mošt do sudu se zbytkem cognacu a poté jej někam založil. Po několika letech sud otevřel a obsah mu velmi zachutnal. Pineau des Charentes má ve Francii statut AOC a tudíž podléhá přísným nařízením. Koňak i hroznový mošt musí pocházet z určené oblasti. Smí se používat jen tyto odrůdy - na bílé Ugni blanc, Folle Blanche, Colombard, Montils a Semillon, na růžové Cabernet franc, Cabernet Sauvignon a Merlot.

Hrozny se vylisují a do rozkvašeného moštu se přidává koňak, aby víno obsahovalo min. 18 % alkoholu. Po vykvašení musí víno zrát minimálně 1 rok v dubových sudech. Pineau blanc má nazlátlou barvu, plnou sladkou chuť s příchutí medu, ovoce a koření. Pineau rosé má světle karmínovou barvu s měděnými odlesky, nasládlou, plnou chuť s příchutí červeného ovoce a koření. Podává se jako aperitiv vychlazené na 5 - 6 stupňů C nebo k dezertům, růžové se hodí i k sýrům (kozí nebo plísňové).

Colombard

Francouzská odrůda poskytující dosti kyselá a málo tělnatá vína. Víno z této odrůdy je ideální pro výrobu destilátů a proto je rozšířena ve Francii v oblasti Cognacu a Armagnacu. Ve větší míře se pěstuje v Kalifornii a Jižní Africe, kde oceňují její vyšší obsah kyselin.

Elbling

Kdysi velmi rozšířená odrůda, dnes poněkud na ústupu. Pro příjemné kyseliny a málo aromatickou chuť je nejvíce používaná v Německu pro výrobu sektů. Dále je rozšířena v Alsasku (Knipperlé), Portugalsku (Alva), Rakousku (Kurztingel) a v Jugoslavii (Serotina).

Furmint

Odrůda rozšířena zejména v tokajské oblasti Maďarska a Slovenska. Dává plná, aromatická vína a tvoří základ tokajských výběrů (65-75 %).

Gewurztraminer (Tramín kořenný)

O původu této odrůdy se vedou spory, někteří tvrdí, že se jedná o starou římskou odrůdu, jiní tvrdí, že pochází z Tyrol. Nejvíce je rozšířena v Alsasku, ale pěstuje se po celé Evropě i v zámoří. Např. španělské víno M.Torrese Viňa Esmeralda je směsí Tramínu a Muškátu. Víno má zlatožlutou barvu, výrazně kořenitou vůni a pikantní kořenitou chuť. Komplexní buket má mnoho podob - květiny, přezrálé plody, mango, perník, koření (pepř). Dříve se víno vyrábělo často jako sladké, nyní se většina Tramínů vyrábí jako suchá vína.

Chardonnay

Nejvýznamnější odrůda na výrobu bílých vín.V současné době nejvíce žádaná a lukrativní odrůda a předčila rýnsky ryzlink. Vyžaduje teplé klima Je rozšířena ve všech oblastech pěstování vinné révy. Je základem bílých burgundských vín (např. Chablis je jen z odrůdy Chardonnay) a jednou ze tří odrůd na výrobu šampaňského. V posledních letech se rozšířila i u nás, ale zdaleka nedosahuje kvality jako chardonnay z jižních států Chardonnay evropské má svěží chuť citrusovou a chardonnay zámořské je težší, sytější barvy s chutí jižního ovoce . Pro výslednou chuť Chardonnay je důležitý způsob uložení - ve starších dřevěných sudech a cisternách je svěží, lehké, při skladování v barikových sudech je plné, s typickou vůní vanilky, čerstvě opečeného chleba a másla. Při delším skladování v barikových sudech ale příliš převládá chuť a vůně dubového dřeva. S tímto nedostatkem se často setkáváme u kalifornských a chilských vín.

Chenin blanc

Francouzská odrůda, která je pojmenována podle obce Mont Chenin v okresu Touraine. Je rozšířená zejména v údolí Loiry, kde je také nazývána Pineau de la Loire. Je vhodná pro výrobu sektů, vyrábí se z ní jak suchá, tak sladká vína.Víno je svěží s výraznějšími kyselinami. Sladkým vínům dávají tyto kyseliny rovnováhu a umožňují dlouhou životnost. Po deseti letech zrání pak víno oslňuje skvělým buketem medu, broskví, meruněk a lískových oříšků. Odrůda se ve větší míře pěstuje i v zámoří např. v USA, Chile, Jižní Africe (zde po názvem Steen).

Kerner

Německá odrůda Ryzlink rýnský. Vína jsou podobná Rýnskému ryzlinku,vzniklá křížením Trollinger mají dobré kyseliny a jemné aroma. Pěstuje se v Německu, Rakousku, Jižní Africe. Začíná se pěstovat i nás např. na Mělnicku.

Macabeo

Španělská odrůda, která se v Rioje a v Navaře nazývá Viura, v ostatním Španělsku a ve Francii Maccabeo. Ve Francii je rozšířena zejména v regionu Roussillon. Víno poskytuje lehké, svěží, s ovocnou vůní a aromatem, s nižší kyselosti. Ve Španělsku je důležitou součástí cuvée pro sekty z regionu Cava.

Muller Thurgau

Odrůdu vyšlechtil švýcarský šlechtitel, ředitel ovocnicko-vinařského ústavu ve Wadensvitu profesor Muller. Ten, aby zdůraznil svůj švýcarský původ připojil ke svému jménu i název rodného kantonu - Thurgau. Jeho jménem byla nová odrůda pojmenována. Traduje se, že je to kříženec Ryzlink rýnský, ale poslední výzkumy toto popírají. Odrůda seSylvánské zelené velmi rozšířila ve střední Evropě, pěstuje se na velkých plochách ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Česku, Slovensku, Maďarsku a také v Anglii. Zajímavostí je velké rozšíření v zámoří, zejména na Novém Zélandě, Austrálii a v Kanadě. Víno má jemnou muškátovou vůni a chuť po zralých broskvích. Je dobré ho pít mladé, při delším ležení dochází k odbourávání kyselin. Vyznačuje nižším obsahem kyselin.

Muscat

Je název celé řady odrůd, které mají společné výrazné muškátové aroma a hroznový buket. Vyrábějí se z nich jak suchá i sladká vína, sekty a dolihovaná vína. Nejvýznamnějším odrůdami jsou Muscat a petits grains, Muscat d´Alexandrie, Muscat Ottonel.

Parellada

Španělská odrůda používaná na výrobu tichých vín a sektů. Víno má měkčí kyseliny, je aromatické a většinou se používá do směsí.

Pinot blanc (Rulandské bílé)

Burgundská odrůda rozšířená po celém světě. Víno má žlutozelenou barvu, je harmonické, elegantní, plné, s jemnou kyselinou. Na lahvi se dále zlepšuje a zralé víno má jemný, chlebnatý buket.

Pinot gris (Rulandské šedé)

Vznikla jako pupenová mutace Pinot noir, našel ji pan Ruland z Alsaska a začal ji rozšiřovat. Ve Francii se pěstuje zejména v Alsasku, údolí Loiry a Burgundsku, dále je to v Itálii, Španělsku, v menší míře v zemích střední Evropy.Na Ukrajině, v Gruzii a Moldávii se používá na výrobu šumivých vín. Pěstuje se i v USA, Chile, Argentině, Austrálii a Jižní Africe. Vína mají žlutou barvu, výrazný odrůdový buket, hebkou, plnou chuť s dlouhou dochutí. Synonyma: Rulandské šedé, Auxerrois gris, Malmsey, Malvasia, Ruländer, Grau Clevner, Grauer Mönch, Tokayer, Pinot grigio, Tokay d'Alsace, Tokay-Pinot gris,Crvena klevanjka, Sar féjer szöllö, Hamvas szöllö, Piros kisburgundi

Riesling (Ryzlink rýnský)

Německá odrůda, která je základem rýnských vín. Pěstuje se v Německu, ve Francii (v Alsasku), na Slovensku a v Rakousku, ale také v zámoří - v Austrálii a v Jižní Africe. Je dosti odolná proti mrazu, hrozen je malý, s drobnými bobulemi. Je to odrůda pozdní a nejlepší vína dává z pozdních sběrů a výběrů Je to víno svěží s ovocnou chutí, tvrdšími kyselinami, intenzivní vůně. Víno má dlouhou životnost, na lahvi se zakulacuje a vyvíjí se zvláštní buket, označovaný jako „petrolly“. Hrozny jsou náchylné k napadení plísní Botrytis cinerea, což umožňuje vyrábět z Ryzlinku sladké výběry z hroznů. Víno vyniká jemností, výraznější, ale velmi příjemnou kyselinkou a delikátními aromatickými látkami.Vína z dobrých ročníků jsou vhodná na dlouhodobé uskladnění.

Sauvignon blanc

Odrůda původem z Bordeaux má celosvětové rozšíření. Je bujného vzrůstu, má husté olistění, ale nízkou mrazuvzdornost. Hrozny jsou malé s drobnými bobulemi. Vína mají zelenožlutou barvu a jsou velmi aromatická. Vůně a chuť závisí na lokalitě, kde byla réva pěstována. Bývá to po trávě, chřestu, zelených jablkách, angreštu, tóny kopřiv, černého rybízu nebo zralých broskvích. V oblasti Sauternes je základem známých sladkých vín.

Blaufrakisch (Frankovka modrá)

Odrůda původem z Německa nebo Rakouska, rozšířená ve střední Evropě, nejvíce v Česku, na Slovensku, Maďarsku a Rakousku. Víno má rubínovou barvu, je středně plné, s příjemnými kyselinami. Kvalita vína je dosti kolísavá.

Cabernet franc

Francouzská odrůda, které je rozšířená po celém světě. Dává vína s jemnou tříslovinou a velkou ovocností a jemně zemitou chutí. Většinou se sceluje s Merlotem a Cabernet Sauvignonem.

Cabernet Sauvignon

Nejrozšířenější a nejvíce ceněná modrá odrůda původem z Bordeaux. Víno má bohaté třísloviny, komplexní chuť s buketem černého rybízu, cedru a fialek. Hodí se na dlouhodobé uložení.

Merlot

Francouzská odrůda z Bordeaux,příbuzná s cabernet sauvingon, který vytlačuje z trhu. velmi rozšířená v Itálii, na Balkáně a v zámoří - Kalifornie,Chile, Argentina a Australie. V Pomerolu je základem slavného vína Chateau Petrus. Vína jsou méně zbarvená, měkčí, ovocné chuti, kulatější, s jemnými tříslovinami.

Nebbiolo

Italská odrůda z okolí Piemontu. Je základem proslulých vín Barolo, Barbaresco a Gattinaru. Víno je tmavě červené, bohaté na třísloviny a musí delší dobru zrát. Vyzrálé víno má aroma švestek, lanýžů, někdy kakaa.

Pinot noir (Rulandské modré)

Burgundská odrůda rozšířená po celém světě. V Champagni se používá pro výrobu sektů. Víno má cihlově rubínovou barvu, jemnou vůni, plnou extraktivní chuť s dlouhou dochutí. Víno je vhodné k delšímu uložení.

Sangiovese

Italská odrůda, které je základem vín Chianti, Nobile di Montepulciano a Brunello. Je dosti tříslovitá, silné a plné chuti. Při vyšších výnosech dává víno méně plné, ploché.

Syrah -shiraz

Tato odrůda má bohatou historii, její název pochází od Širazu, hlavního města provincie Pars v Iránu, kde se začala pěstovat v roce 600 před Kristem. V regionu Rhony poskytuje velká, obsažná vína, bohatá na třísloviny a s dlouhou dochutí. Jsou vhodná k delšímu uložení. Odrůda je také rozšířena v zámoří – Austrálie, víno je kořenité.

Tempranillo

Španělská odrůda z regionu Rioja, rozšířená i v Chile a v Argentině. Výroba známkových vín,. Vína jsou měkčí, plná, komplexní chutě, dlouho skladovatelná

Zinfandel

O původu odrůdy se vedou spory, ale v Kalifornii je považována za domácí odrůdu. Vína Jsou plná, hutná, s dobře strukturovanými tříslovinami a voní po ostružinách, borůvkách a černém rybízu.